"Existuje pouze jedna žena, která řídí fotbal. A ta je v Burundi," glosoval před lety snahu Markéty Haindlové kandidovat na pozici předsedkyně FAČR vlivný fotbalový funkcionář Roman Berbr.
A kupodivu si tehdy ani nevymýšlel. Lydia Nsekera řídila fotbalovou asociaci v Burundi v letech 2004-2013. Stala se také první ženou ve vedení FIFA (2012-2021), nyní je členkou Mezinárodního olympijského výboru. A dá se říct, že její případ patří víceméně stále mezi výjimečné.
Svět sportovních funkcionářů zůstává do značné míry přetrvávající doménou mužů, zastoupení žen v těchto sférách se sice v čase postupně zvyšuje, ale velmi nerovnoměrně.
A že byla ve fotbale jednou z prvních žen ve vrcholných pozicích právě Afričanka, je pro tento kontinent poměrně atypické, až paradoxní.
Nízké zastoupení žen v rozhodovacích pozicích národních či mezinárodních sportovních svazů ovšem konstatoval i průzkum EIGE (European Institute for Gender Equality). Průřezově a v průměru jsou tyto pozice v Evropě obsazeny ženami ze 14 procent, přičemž rozptyl je veliký. V Polsku šlo o 3 procenta, ve Švédsku o 43 procent. Průzkum se uskutečnil v roce 2016.
Z 205 Národních olympijských výborů na celé planetě předsedá žena jen 13 z nich, na pozici generálního sekretáře NOV bychom ženy našli v 31 zemích.
Alarmující stav
„Situace v České republice je alarmující. Odhad procentuálního zastoupení žen ve vedení sportovních organizací v Česku je mezi 6 a 8 procenty. V rámci Evropské unie tak patříme do podprůměru," konstatuje Markéta Vochoska Haindlová, zakladatelka spolu CZEWIS (Czech Women in Sport).
Tato organizace si mimo jiné klade za cíl tyto poměry změnit. Zkraje letošního roku proběhla na toto téma konference na půdě Poslanecké sněmovny ČR pod záštitou její předsedkyně Markéty Pekarové Adamové.
Podíl žen na řízení českého sportu tam Markéta Vochoska Haindlová přirovnala k poměrům panujícím v arabských zemích.
Společenský zájem na větší genderové vyváženosti v této oblasti vyjadřují i stanoviska Evropské komise, která doporučuje jít cestou zřizování povinných kvót. To je ostatně princip, na který už přistoupila řada mezinárodních sportovních federací. Určitý minimální počet žen musí být např. ve vedení evropského fotbalu nebo světového ledního hokeje.
V České republice je tématika rovnosti ve sportu upravena ve Strategii rovnosti žen a mužů na léta 2021-2030 vydané Úřadem vlády. V praxi se projevuje mj. tak, že zastoupení žen v řídících orgánech jednotlivých sportovních svazů patří mezi četná kritéria, podle kterých Národní sportovní agentura určuje skupinu dotačně preferovaných svazů.
Lze očekávat, že se společenský tlak na zapojení žen do vedení tuzemských sportovních svazů, včetně těch největších, tedy fotbalového a hokejového, bude stupňovat. A může se stát i podmínkou pro přidělení státních dotací.
Damková a dvě právničky
Ve FAČR v tomto ohledu probíhá pozoruhodný vývoj. V letech 2013-2020 už ve výkonném výboru asociace pracovala Dagmar Damková. Na své členství rezignovala krátce poté, co byl zatčen a z trestných činů korupce a defraudace obviněn její manžel Roman Berbr, v té době místopředseda FAČR. Mimochodem členkou komise rozhodčích UEFA je Dagmar Damková dodnes, a to mimo tzv. českou funkcionářskou kvótu. Na jejím setrvání v tomto orgánu zjevně trvá šéf komise Roberto Rosetti.
Ve funkci předsedkyně Odvolací a revizní komise pracovala na FAČR v éře předsedy Ivana Haška tehdy ještě svobodná právnička Markéta Haindlová, která se později vdala za syna olympijského medailisty ve veslování Václava Vochosky. A nyní tedy užívá obě příjmení. Další ženou, která řídila svazovou ORK, byla posléze i Kateřina Radostová. Tím ale výčet žen v důležitějších funkcích v rámci FAČR v zásadě končí.
V roce 2013 rozvinula Markéta Haindlová iniciativu směřující k její případné kandidatuře na pozici předsedkyně FAČR. K tomu potřebovala tzv. nominace definované stanovami. Nominaci jí tehdy poskytlo několik oddílů z ČFL a divizí. Šlo o Malše Roudné, Převýšov, Doubravku a Nové Strašecí.
Že tento jejich krok nebyl z pohledu mocných bossů žádoucí, seznaly tyto oddíly vzápětí poté, co Haindlové své nominace poskytly. O následujícím víkendu došlo ke změnám v obsazení rozhodčích na jejich duelech. Všechny jmenované celky pak prohrály s úhrnným skóre 1:15 a vyloučeno jim bylo celkem 10 hráčů.
Tři hráče tehdy Roudnému vyloučil Zdeněk Vaňkát, sudí velmi blízký Romanu Berbrovi. Převýšov zase třemi červenými "seřezal" Tomáš Grímm, letos jeden z odsouzených v trestní kauze kolem Romana Berbra. Více o tehdejším působení "trestných komand" si můžete přečíst zde.
Počet získaných nominací tehdy tak jako tak nebyl pro Markétu Haindlovou dostačující, takže se žádná její kandidatura nekonala. Dlužno dodat, že Berbrovi a spol. na ní snad ani primárně nevadilo, že je žena. Jako spíš to, že si o vysokou pozici ve svazu dovoluje usilovat osoba stojící mimo jejich mocenský systém.
Povinnou ženu Berbr neprosadil, Fousek odložil
V září 2020 projednávala dokonce valná hromada FAČR návrh významné "genderové" úpravy stanov, tak jak ji připravilo tehdejší vedení asociace, ve kterém na místopředsednické pozici Roman Berbr stále figuroval.
Úprava počítala se zřízením pozice "povinné ženy" ve výkonném výboru FAČR. Moravská komora ale tehdy tento návrh odmítla. Především proto, že v tehdejších pokroucených poměrech by přijetí tohoto článku znamenalo další rozšíření moci Romana Berbra. S předpokladem, že "povinnou ženou" by se stala Dagmar Damková a její pozici předsedkyně ŘKČ by převzal někdo další z berbrovské suity. Ta by tím získala v poměru k moravským a ligovým zástupcům ve výkonném výboru pozici navíc.
Měsíc nato byl Roman Berbr zatčen. A v květnu 2021 byl zvolen výkonný výbor pod vedením předsedy Petra Fouska.
Další fotbalové volby proběhnou v roce 2025. A už na letošní valné hromadě byly přijaty nové stanovy FAČR pozměňující volební klíč. V tom směru, že místo dosavadních 12 pozic bude v příštím výkoném výboru zasedat 13 osob, s tím, že o jednu pozici navíc dostane profesionální fotbal.
V jednání přitom dlouho bylo také rozšíření o 14. pozici, na které by se dohry vrátila tzv. povinná žena. Nakonec se ale příslušný odstavec v návrhu stanov předloženému valné hromadě neobjevil.
"V rámci projednávání jednotlivých úprav stanov zatím nedošlo v tomto bodu k politické shodě na konkrétním způsobu, jak celou tuto záležitost řešit. A tak jsme ji nechali k dořešení příštímu výkonnému výboru, který bude zvolen v roce 2025," glosoval situaci Petr Fousek, předseda FAČR.
Generální sekretář Martin Procházka poznamenal, že osobně vyvine maximální úsilí, aby se společensky požadovaný genderový prvek v příštím návrhu stanov skutečně objevil.
Řeší se v zásadě stále tři varianty:
1) Při zachování 13 pozic ve výkonném výboru by před volbami došlo k zákulisní shodě, kterou z nich obsadí konkrétní vybraná žena.
2) Přibyla by 14. pozice pro tzv. povinnou ženu. A tu by volili zástupci ženského fotbalu. (Ti by pak ale logicky museli být na valné hromadě zastoupeni. Nyní nejsou.)
3) Přibyla by 14. pozice pro tzv. povinnou ženu a volila by ji celá valná hromada, podobně jako předsedu FAČR.
Ať už bude zvolen jakýkoli klíč, je pravděpodobné, že žena se ve vedení FAČR neobjeví dříve než v roce 2029.
Vysoudí český fotbal na Berbrovi miliony? Co Slavii hrozí v kauze Nezmar? Proč je Česko baštou match-fixingu? A co bude se Strahovem či s agenty bez licence?
Lákají vás tajemství sportovního zákulisí? Pak by vás projekt Je to kulatý mohl (a měl) zajímat. Pro přehled nabízím několik textů z poslední doby:
Proč by Slavia mohla mít zájem prodat brankáře Antonína Kinského už v lednovém přestupním okně?
Proč fotbalová asociace přistoupila u Filipa Firbachera na zkrácení jeho trestu, přestože jel v cinklých sázkách?
Jak vypadá zákulisí "povstání všech", zejména pak Jaroslava Tvrdík a Adolfa Šádka, proti předsedovi FAČR Petru Fouskovi?
Jaký další vývoj lze očekávat v soudních kauzách Miroslava Pelty a Romana Berbra?
Proč česká firma 11Hacks, která se zaměřovala na datovou analýzu, na trhu končí?
Co dělal potrestaný Hořejší na losu ČFL a proč předseda Fousek skandálně podržel SK Zápy?
Jak může Slavii teoreticky pomoci rozsudek v kauze Vaňkát?
Agent Spahič odmítá, že by se podílel na match-fixingu. Kdo podle něj zmanipuloval pohár se Slavií?
Jak by mohl tenisový svaz vyřešit dluhy, do kterého jej uvrhla aféra kolem Ivo Kaderky?
Co Petru Fouskovi prozradila valná hromada o jeho perspektivách ve funkci předsedy FAČR?
Kolik milionů chce fotbalová asociace, lépe řečeno její "dceřinka" STES, vysoudit na Romanu Berbrovi?
Co obsahují odposlechy, které dostaly do problémů Jana Nezmara a Slavii? Co klubu hrozí?
A proč Slavia vystartovala s útokem na Etickou komisi?
Proč dozorčí rada STES rozcupovala smlouvu, kterou se Sport Investem podepsal předseda Fousek?
Proč jsou největšími světovými baštami match-fixingu Brazílie, Česko a FIlipíny? Ve kterých sportech se podvádí nejvíc?
Kauza "Rošičák" aneb Jak hodlá Fotbalová asociace ČR naložit se svým strahovským majetkem oceňovaným na miliardu?
Kteří hráčští agenti nezvládli test FIFA a co to pro ně znamená?
A to jsem jen vybral některé texty, jejich kompletní výpis najdete zde. Pokud vás témata zajímají, budu samozřejmě rád, když si předplatné za 99 korun měsíčně pořídíte. Předem díky.
---
Jak to funguje? Za měsíční předplatné 99 korun dostanete každý nový text, pochopitelně celý, do své mailové schránky a získáte navíc plný přístup k dosavadním zhruba 150 publikovaným článků, ve kterých se snažím přinášet prémiový obsah. O čem jsou, o tom si nejlepší obrázek můžete udělat sami zde, přinejmenším začátky textů jsou vždy volně přístupné. Vím, že složenek a plateb máme každý spoustu, na druhou stranu za 99 korun pořídíte dnes zhruba dvě piva a ani přitom nemrknete. Takže pokud to s mými texty na měsíc zkusíte, budu rád, a když potom zůstanete předplatitelem či předplatitelkou i nadále, budu samozřejmě ještě raději.
Díky za důvěru!
Obsah pro předplatitele
Tento článek je pouze pro předplatitele.
Chcete číst dál a mít přístup k dalším příspěvkům této publikace?
Předplatit od 99 Kč
