Neštěstí jménem Fousek způsobilo zázrak, i rozhádaný český fotbal už se konečně v něčem shodne. V averzi vůči předsedovi

"Šlo o velké vítězství fotbalu a výkonného výboru," splynulo ze rtů Petra Fouska po čtvrteční valné hromadě FAČR v Olomouci.

Lidé slavící vítězství ale obvykle působí poněkud jiným dojmem než v tu chvíli fotbalový předseda. Zpod jeho neutrální "funkcionářské masky" chvílemi směrem ven probleskoval ten nejspíš skutečný, vnitřně nasupený výraz fotbalového předsedy. A jeho vnitřní napětí prozrazovaly i sevřené prsty pravé ruky, jimiž nevědomky kmital v až neurotickém rytmu.

Když se ho novináři zeptali, zda tedy deklarované vítězství považuje i za svoje vlastní, zejména v kontextu ostré kritiky a útoků, jimž musel v průběhu valné hromady čelit každou chvíli, trochu znejistěl. A pak pravil, že je to i jeho vítězství. Moc přesvědčivě to ovšem neznělo. 

Podobně nepřesvědčivě proběhly v jeho podání i tři roky, po které je prezidentem českého fotbalu. Za tu dobu už se všichni stihli přesvědčit, že Petr Fousek opravdu není ten pravý. Bohužel.

Teď má český fotbal rok na to, aby našel kandidáta či kandidáty, u nichž bude předpoklad, že budou schopni český fotbal posouvat i někam dopředu, za hranice šedivé ohrádky tvořené asi patnácti neustále omílanými větami bez obsahu, ve které se Petr Fousek usalašil a nalhává si sám sobě, že odtud řídí český fotbal. Ve skutečnosti se tu věnuje toliko ignorování jím neřešených problémů, odrážení útoků, že neplní sliby, nic nedělá, a když ano, tak zoufale. Průchod dává snad leda svým občasným snahám o diskreditaci kritiků.

Fotbal zjistil, že Strahov musí fungovat

Aby bylo jasno: Zjištění, že valná hromada přijala nové stanovy FAČR, rozhodla o rozdělení členských příspěvků a schválila deal FAČR se Spartou, související s pozemky na Strahově a výstavbou nového stadionu, ve skutečnosti opravdu je vítězstvím českého fotbalu. Jeho jednotlivé segmenty si uvědomily, že si ani pokračující válku mezi sebou samými, ani deklaratorní vymezování se vůči předsedovi, jemuž smetou ze stolu všechno, co jim předloží, podobně jako na předchozích nevolebních valných hromadách, už si prostě nemohou dovolit, protože mezitím by český fotbal shnil.

Říká se, že všechno zlé je k něčemu dobré. Petr Fousek byl (a ještě rok bude) natolik slabý předseda, že dal celému hnutí intenzivně pocítit, jaké to je, když asociace nefunguje a její předseda nedisponuje žádnou vizí, ke které by směřoval a tím dával věcem dynamiku. 

V důsledku toho, zdá se, dokázal Petr Fousek toliko svým bytím a tupou, ničím nenaplňovanou prázdnotou výkonu své funkce, cosi, co se před třemi lety jevilo jako nemožné: Najít a vytvořit pojítko mezi mnoha totálně roztříštěnými a rozhádanými segmenty uvnitř českého fotbalu. 

Tím univerzálně jednotícím prvkem se ukázala být averze vůči Petru Fouskovi. A společné vědomí, že za rok už za jeho setrvání ve funkci nikdo bojovat nebude. 

Tím pádem už nebylo potřeba blokovat stanovy ani nic dalšího. A vysílat tím Petru Fouskovi nějaký další signál. Snad už i Petr Fousek pochopil, že ačkoli bude ještě patrně rok předsedou FAČR, ve skutečnosti je už mrtvý muž. Bez "vojska" a bez podpory. Když na něj i Jaroslav Tvrdík, před 3 lety jeho velký podporovatel, v průběhu valné hromady vyštěknul, že má být rád, že je letos Euro, protože jinak už by čelil svému odvolávání, muselo opravdu i Petru Fouskovi dojít, že tohle není zrovna chvalozpěv.

Mnozí si jistě vzpomenou (a někteří mě v tom ohledu průběžně bombardují výzvami k sebereflexi), že jsem před fotbalovými volbami v roce 2021 vyjádřil názor, že lépe než Karla Poborského bude zvolit Petra Fouska.

U některých fanoušků, potažmo uživatelů sociálních sítí, přitom evidentně dochází k myšlenkové zkratce, že když je Fousek špatný předseda, byl by Poborský dobrý předseda. Třeba ano, třeba ne, to už teď nezjistíme. Pokud tedy Karel kandidaturu neobnoví a za rok na předsednické křeslo neusedne. Pak bychom zjistili, jestli jsem se tehdy před 3 lety mýlil, nebo ne.

Tady je třeba ujasnit si jednu zásadní věc, vlastně dvě věci: 

Za prvé: Osobně nemám proti Karlu Poborskému vůbec nic. A jsem velmi rád tomu, že i my dva jsme si mezi sebou všechno v klidu vyjasnili a nemáme snad mezi sebou žádný problém, ani třecí plochu.

Za druhé: Ve fotbale platí, nebo by mělo platit, že ve volbách v zásadě nejde jen o toho jednotlivého člověka, který kandiduje na pozici předsedy, ale také o tým, který se kolem něj vystaví, do značné míry také na základě výsledků voleb. A záleží též na idejích, které nejenže deklaruje kandidát na předsedu, ale jsou zároveň zřetelné i v rámci volebních bloků, které za ním stojí.

Fousek, nebo Poborský?

Za Karlem Poborským tehdy stála nejen pražská Sparta, ale i Miroslav Pelta, Jaroslav Starka nebo Zdeněk Vaňkát a celá post-berbrovská parta, která "přežila" nápor F-evoluce na krajích a okresech a silná v kramflecích byla zejména v klubech ČFL a českých divizí. A právě tomuto bloku "milovníků starých pořádků" urputně fandili i mnozí pracovníci malíkovského sekretariátu FAČR, potažmo lidé ze STES.

Kdo ví, možná by Karel Poborský po svém zvolení předsedou naděje svých voličů, kteří měli dost dobrých důvodů přát si co nejméně změn, naplnil, možná ne. Alternativní dějiny reálně neprobíhají a na otázky ve stylu "co by se tenkrát stalo, kdyby..." nikdo relevantně odpovědět neumí, protože to prostě nejde.

Takže ještě jednou: Jak by se ve funkci předsedy FAČR činil Karel Poborský, nevíme.

Že lze naděje svých voličů velmi zásadně zklamat, to už ovšem díky Petru Fouskovi víme.

Petr Fousek se prezentoval coby kandidát změny, v přehledech jeho hesel bylo vždy na prvním místě slovo transparentnost. 

Změny bezpochyby učinil, ale zdaleka ne tak zásadní, jak si je představovalo zejména hnutí F-evoluce, které se rozhodlo nasměřovat k Fouskovi ve fotbalových volbách roku 2021 všechny svoje hlasy. 

A jak se ukázalo, slovo "transparentnost" si lze vykládat na opravdu nejrůznější způsob. Mnohem hlubší transparentnost v hospodaření asociace i v její personální politice, jakož například i v organizaci výběrových řízení a řadě dalších oblastí vymáhají f-evolucionáři po Fouskovi už tři roky. A letos se k nim dokonce přidal i Jaroslav Tvrdík, který se na valné hromadě prezentoval prakticky týmž návrhem, ale k tomu se ještě dostaneme.

Každopádně tehdy na jaře 2021, pár měsíců po zatčení Romana Berbra, se - alespoň tedy mně - věci jevily tak, že profilace volebních sil stojících za Petrem Fouskem nabízí při zvolení tohoto kandidáta výrazně větší šanci na to, že český fotbal projde očistou deberbrizace a na tomto absolutním základu bude pak činit další postupné kroky na cestě k důvěryhodnosti, modernizaci a prosperitě.

Proto jsem se tehdy vyjádřil, že pro český fotbal bude lépe, když se jeho předsedou stane Petr Fousek.

Co by se dělo pod předsedou Karlem Poborským, nevíme, takže při nejlepší vůli opravdu nevím, zda jsem se tehdy před třemi lety mýlil. 

A co se dělo pod předsedou Fouskem, to si můžeme v krátkosti připomenout.

Deberbrizace. OK. Ale co dál?

Mnohé logicky zajímalo téma vyrovnání se s minulostí, která byla v pravdě pekelná. Policejní vyšetřování shromáždilo důkazy, s nimiž následně pracovala i obžaloba. Odhalují manipulativní jednání bývalého místopředsedy asociace Romana Berbra, který jako falešný bůh rozhodoval o tom, komu bude prostřednictvím rozhodčích pomoženo a komu naopak. A sám pak sahal do rozhodcovských nominací a vysílal takto ze Strahova své posly smrti. 

Jinak řečeno: Budova Fotbalové asociace FAČR byla centrálou, odkud byly mafiánské praktiky v českém fotbale přímo řízeny. 

Odhalená kauza Dezinfekce pak byla dobrým příkladem toho, jak mohla být kasa fotbalové asociace tunelována. Vyplatila se z ní totiž suma absolutně neodpovídající počtu kabin, které firma Tymich a spol. v boji s covidem reálně dezinfikovala. 

A takových příběhů se smlouvami, ze kterých jejich nevýhodnost pro fotbal přímo čišela, bylo víc. Zatímco F-evolucionáři by si jistě v souvislosti s nimi dokázali představit četná trestní oznámení či žaloby na další muže minulosti, předseda Fousek raději svému předchůdci Martinu Malíkovi či odcházejícímu generálnímu sekretáři Janu Paulymu jr. přibalil na cestu "zlaté padáky". A finančního ředitele Libora Kabelku nechal na Strahově ještě po dlouhé měsíce předávat agendu a zkušenosti.

Nevýhodné smlouvy se pak pokusil v tichosti vypovědět nebo vyřešit jinak.

Paralelně pracovala i Etická komise, která otevřela řadu případů vyplývajících z policejního spisu vedeného na Roman Berbra a spol. 

Co se týče rozhodčích, některým zastavila činnost právě Etická komise, mnozí další skončili sami. 

Z ligy každopádně vymizela rozhodcovská jména, se kterými byla berbrovská éra napřímo spojována. A nahradila je jména jiná, sudí mladších, u jejichž chyb bylo možné si říct: Nedělá tu chybu proto, že by mu ji někdo nadirigoval, ale proto, že ligu ještě řídit neumí.

Jakkoli ke všemu právě řečenému můžeme mít spoustu výhrad, je nutno Petru Fouskovi přiznat, že v tom nejstrašlivějším asociaci napravil. 

Za jeho působení už nebyla a není berbrovskou centrálou, z níž se podvody a machinace v českém fotbale přímo řídí. A osobně chci také věřit tomu, že se na Strahově přestalo bezuzdně krást, potažmo fotbalovou kasu tunelovat. Byť se nabízí sarkastický dodatek, že kde nic není, tam ani zloděj či tunelář nic nesebere.

Navíc se nedávno objevila kauza smlouvy se Sport Investem, kterou někteří vykládají jako zpochybnění Fouskovy bezúhonnosti. Například Roman Berbr ve své závěrečné řeči před plzeňským soudem.

Když to všechno zjednodušíme: První a nejzákladnější záležitost, kterou asi bylo možné očekávat, Fousek naplnil. A sice: Nepáchat lumpárny jako Berbr a spol. a problematické lidi ze Strahova nebo z jiných pozic odlifrovat.

Fajn, přiznejme Petru Fouskovi, že toto všechno nějakým způsobem učinil. 

Zatímco ale leckdo tento základ považuje za samozřejmost, přičemž by očekával, že na místě rozbořeného loupežnického doupěte vyroste v rychlém tempu elegantní fotbalový palác, ve všech patrech průzračný jako sklo, Petr Fousek jako by naopak očekával, že bude nadosmrti blahoslaven a aplaudován už jen za tento samotný základ.

Co čekat od předsedy FAČR?

V zásadě se Fousek diví, že nikdo není dostatečně nadšen jen z toho, že není lump. A možná ho zaskočilo, že od fotbalového předsedy by se toho přeci jen v zemi české čekalo trochu víc. Tedy výrazně víc.

Umět sehnat peníze.

Nabídnout vize, kam by se měl český fotbal posunout, a také strategie, jak toho dosáhnout. 

Vložit do hry i charisma, které by dokázalo o správnosti těch cílů všechny přesvědčit a strhnout je ke společné práci na nich.

Dělat správné manažerské kroky. 

Řešit problémy a neoddalovat je jen donekonečna v čase.

Zaplnit strahovský sekretariát důvěryhodnými pracovitými a odborně zdatnými lidmi. A dát jim v jejich práci plnou podporu. 

Reprezentovat fotbal navenek vhodnou formou komunikace, dělat mu při všech příležitostech dobré jméno.

Ať se na mě Petr Fousek nezlobí, ale po mém soudu ve všech těchto bodech neuspěl. Byť on by jistě řekl, že to není pravda. Zda by si tím byl přitom sám vnitřně zcela jist, to si netroufám odhadnout. 

Možná mu přijde normální a v pořádku, když odprezentuje novou strukturu FAČR, ve které hraje klíčovou roli technický ředitel, coby šéf všech sportovních operací. Pak takového člověka nemůže osm měsíců sehnat. A když Zdeněk Psotka dorazí, začne mu pak Fousek, potažmo Michal Valtr, tehdejší předsedova pravá ruka v roli generálního sekretáře, ve všech jeho plánech úsporně škrtat, a to tak, až z nich nic vůbec nezůstane. 

Anebo když Psotka připraví plán reorganizace soutěží, není předseda FAČR schopen praštit pěstí do stolu a jasně zvolat: "Pánové a dámy, na každé reorganizaci se vždycky někomu bude něco nelíbit. Ale ta reorganizace je nutná, tak se přestaňte hašteřit a respektujte ji, tak jako respektujete mě jako svého předsedu. Za tímhle plánem osobně stojím, a až ho spolu zrealizujeme, tak český fotbal posune dál, to vám garantuju!"

Ne, nic takového se nestalo. Už jen proto, že se Fousek záhy o žádný respekt hnutí opřít nemohl. Například od toho momentu, ve kterém se F-evoluci vysmál, když se ho přišla zeptat, kdy začne naplňovat své předvolební sliby a dohody.

Nebo od chvíle, kdy se naštvaný Psotka sebral. A místo toho, aby na Strahově maloval vzdušné zámky, o které předseda s generálním sekretářem zjevně nestáli, šel raději pracovat do druholigové Zbrojovky Brno.

Nebo od momentu, kdy jako jeden muž rezignovala sportovní rada FAČR tvořená osobnostmi typu Vladimíra Šmicera, Tomáše Rosického, Zdeňka Grygery, Jana Říčky a dalších. A to na protest vůči tomu, jak její práci předseda přehlíží nebo odmítá. 

Fousek k tomu poznamenal něco o snaze nikým nevolených uzurpovat si moc, která jim nepatří. A udělal ze sebe před veřejností totálního pitomce. Zdaleka ne poprvé a bohužel ani naposledy.

Nechte si své hraběcí rady!

Říct v nepravou chvíli absolutně nevhodnou větu, to je Fouskova velkolepá disciplína. Svědčí o tom, že je v řadě ohledů a situací zcela odtržený od reality.

Veřejnost si jistě nejlépe zapamatovala blábol vyřčený po domácí remíze s Albánií, po níž se strhla kritika směrem k trenéru Šilhavému. Fousek se rozhodl hájit ho s plnou arogancí, jaké byl schopen. To když se ohradil vůči rádoby expertům a jejich hraběcím radám, na které nejsou na Strahově zvědaví.

O pár týdnů později už sám organizoval mimořádný výkonný výbor, řešící, zda Šilhavého v průběhu kvalifikace odvolat, či nikoli.

Průběh hledání nového reprezentačního kouče a manažera pak ze všeho nejvíc připomínal kocourkovskou tragikomedii. A zůstává ještě v živé paměti.

Petr Fousek se jistě bude cítit ukřivděn, že není dostatečně spojován s úspěchy, jako bylo čtvrtfinále Eura 2021 a postup na turnaj letošní, stejně jako účasti mládežnických reprezentací na závěrečných turnajích.

Možná neprávem. Ale vedle promenádování se před nablýskanou výkladní skříní je zapotřebí odvádět i kvalitní každodenní práci. A o tom, že ji vykonává, Fousek příliš přesvědčit nedokázal.

Dnem, kdy se jeho vidění světa rozešlo s optikou českého fobalového prostředí nejspíš definitivně, se stal 6. duben 2023, kdy byl Fousek zvolen do exekutivy UEFA. 

V tu chvíli naplnil své mnohaleté sny, dovršil svou kariéru. Což o to, úspěch je to obrovský. S funkcionáři na UEFA si Petr Fousek zjevně rozumí skvěle. Ale se zbytkem světa už hůř. A jakkoli ovládá spoustu světových jazyků, tak vysvětlit česky, v čem je jeho volební triumf na UEFA úspěchem českého fotbalu, a nejen Petra Fouska samotného, prostě nedokázal. Možná proto, že ho to ani nenapadlo vysvětlovat. 

Mohl by přitom například použít argument, že takové zastoupení jako teď český fotbal v nejrůznějších komisích a panelech na UEFA nikdy neměl. A je nade vší pochybnost, že jednou z toho bude čerpat velmi pozitivní přínos.

Ale Fousek se raději pochlubí tím, že exekutiva UEFA bude na podzim zasedat v Praze. V jeho očích je to patrně absolutní bomba, že se s předsedou Čeferinem vyfotí na Karlově mostě. 

Ale jaký konkrétní užitek z toho bude mít český fotbal, to, přiznám se, uniká i mně. Po stránce reprezentativní to jistě bude unikátní chvíle. Stejně jako možnost uspořádat finále Konferenční ligy v pražském Edenu. 

Jistě by se našla celá řada pozitiv, které českému fotbalu Fouskovo působení ve skupině lidí, jež přímo řídí evropský fotbal, přináší. 

Jenže Petr Fousek už je komunikačně nijak dál nerozvíjí. Stejně jako nic dalšího. Motá se pořád dokola mezi svými asi 15 nicneříkajícími základními floskulemi a světu navenek se tak jeví jako tragikomický, někým směšně naprogramovaný panák. 

Myslel si, že se stal nedotknutelným

Abych se vrátil ke dni Fouskova zvolení do exekutivy UEFA: V ten den nabyl český předseda přesvědčení, že se stal nedotknutelným. Že postačí, když bude někde zmíněno, že patří do vedení UEFA - a všichni před ním v úžasu padnou na kolena, extaticky budou vyvolávat jeho jméno a v jeho šlépějích budou pak hledat zrnka zlata či odlesk jeho velikosti.

Jenže ono ne. Z toho, že je Fousek členem vedení UEFA, v Česku nikdo do mdlob nepadá, zejména pak nikoli v situaci, kdy jsou na českém území z jeho nerozhodnosti, neakceschopnosti nebo nečinnosti zoufalé snad už všechny skupiny jeho "fotbalových obyvatel".

Post-berbrovce štve od samého začátku tak nějak z principu, některé z nich z toho důvodu, že jim sebral vliv nebo jim pokazil kšefty.

F-evoluci naštval záhy. To když zjistila, že k tomu, co jí nasliboval, například ohledně transparentnosti svazového hospodaření, se Fousek nechystá ani omylem.

Koho nenaštval Fousek osobně, toho zdeptal Michal Valtr, kterého si Fousek přivedl na Strahov coby generálního sekretáře a svou pravou ruku. Jednání s lidmi ale zjevně nebylo Valtrovou silnou stránkou. A když už byla situace neúnosná, musel ho Fousek obětovat. Pak už ovšem na Strahově zůstal prakticky úplně sám, jak nahý v trní.

Velmi loajální byla Fouskovi velmi dlouho moravská komora, která mu poskytovala své hlasy už v berbrovských časech, kdy kandidoval proti Martinu Malíkovi.

I tady ale sehrála velmi negativní roli velmi diskutovaná smlouva se Sport Investem. Více o ní zde. Ostře se proti této smlouvě vymezila i dozorčí rada STES, ve které zasedají vlivní moravští členové výkonného výboru. 

A tuto smlouvu si vzal na čtvrteční valné hromadě FAČR jako klacek do ruky i Jaroslav Tvrdík, šéf Slavie. S tím klackem šel po Fouskovi velmi ostře. A přišel s návrhem, ve kterém by se FAČR zavazovala k transparentnějšímu způsobu hospodaření, vypisování výběrových řízení atp. S odkazem na to, že tyto reformy by znemožnily smlouvy podobné té se Sport Investem, kterou Tvrdík označil za krajně nevýhodnou pro fotbal. Ostatně v podobném duchu jako předtím i dozorčí rada STES.

Pikantní je na celé záležitosti fakt, že zhruba stejné reformy požaduje F-evoluce po Fouskovi od samého začátku, na valné hromadě se marně pokoušela prosadit je před dvěma lety. 

Že s týmž návrhem nyní přichází i Tvrdík je jistě pozitivní, ale pozoruhodné je, že ho prezentoval jako společný návrh Slavie, Sparty, Viktorie Plzeň a Baníku Ostrava. Přičemž sparťan Dušan Svoboda a plzeňský šéf Adolf Šádek zasedají ve Fouskově výkonném výboru po celou dobu. A není známo, že by se v dosavadním průběhu jeho působnosti o větší transparentnost asociace jakkoli zasazovali. Spíš naopak.

Také u Tvrdíka lze spekulovat, že mu toho na Fouskovi vadí víc, než jen smlouva se Sport Investem, o níž hovoří nahlas. Tak například ho mohlo zklamat, co se dělo kolem rozhodčích na jaře 2023, kdy krize důvěry vyvrcholila odchodem Radka Příhody z čela příslušné komise. A není tajemstvím, že Tvrdíka rozhodně nepotěšilo, když těsně před vypršením promlčecí lhůty Etická komise FAČR otevřela prošetřování možného provinění Slavie ve věci nekalé spolupráce s Romanem Berbrem. 

Ať už je Tvrdíkova motivace k rozepřím s Fouskem jakákoli, je zjevné, že ani jeho podpoře se předseda FAČR rozhodně netěší.

A důvěře hnutí také ne. Už předchozí valné hromady sebraly Fouskovi a výkonnému výboru řadu pravomocí. Delegáti si už v minulých letech vymínili, že o projektu Strahova nebo o rozdělení poloviny členských příspěvků smí rozhodovat zase a pouze valná hromada.

Že se předseda důvěře hnutí netěší, čiší už jen z této jediné skutečnosti. A valná hromada v Olomouci přidala spoustu dalších nepřehlédnutelných signálů, že Petr Fousek už se posunul do role pátého kola u vozu.

Pokud je navíc ještě schopen označit to za své vítězství, pak mu už opravdu není ani rady, ani pomoci.

Vysoudí český fotbal na Berbrovi miliony? Co Slavii hrozí v kauze Nezmar? Proč je Česko baštou match-fixingu? A co bude se Strahovem, s Peltou či s agenty bez licence?

Lákají vás tajemství sportovního zákulisí? Pak by vás projekt Je to kulatý mohl (a měl) zajímat. Pro přehled nabízím několik textů z poslední doby:

Kolik milionů chce fotbalová asociace, lépe řečeno její "dceřinka" STES, vysoudit na Berbrovi?

Co obsahují odposlechy, které dostaly do problémů Jana Nezmara a Slavii? Co klubu hrozí?

A proč Slavia vystartovala s útokem na Etickou komisi?

Co se skrývalo za neodeslaným konceptem žádosti ke svolání mimořádné valné hromady a volbě nového předsedy FAČR?

Proč se chystá rozdělení Sport Investu na dvě firmy?

Jaké speciální "vychytávky" nabídne návrh nových stanov Fotbalové asociace ČR?

Kdo zazářil v I. kole tendru, hledajícím titulárního sponzora fotbalové ligy?

Proč dozorčí rada STES rozcupovala smlouvu, kterou se Sport Investem podepsal předseda Fousek?

Jaké změny čekají v příštích sezonách Mol Cup?

Proč jsou největšími světovými baštami match-fixingu Brazílie, Česko a FIlipíny? Ve kterých sportech se podvádí nejvíc?

Proč policie po zatčení Iva Kaderky na tenisovém svazu udeřila i na lyžaře a proč vyslýchala bývalého šéfa NSA Neussera?

Kauza "Rošičák" aneb Jak hodlá Fotbalová asociace ČR naložit se svým strahovským majetkem oceňovaným na miliardu?

Jaké pravomoci by měl mít nově nejmocnější muž v rámci Ligové fotbalové asociace?

Proč je Jude, Slavie antisemitský pokřik, i když si to někteří nemyslí?

Co vedlo Sportovní radu FAČR se Šmicerem, Rosickým či Grygerou k ráznému odchodu ze Strahova?

Jaké šance dává českým fotbalovým mistrům vylepšený pohárový koeficient v kombinaci s novými regulemi Champions League?

Kdy se Miroslav Pelta může dočkat odvolacího soudu a na co z hlediska dalších průtahů ve své kauze spoléhá?

Kteří hráčští agenti nezvládli test FIFA a co to pro ně znamená?

A to jsem jen vybral některé texty, jejich kompletní výpis najdete zde. Pokud vás témata zajímají, budu samozřejmě rád, když si předplatné za 99 korun měsíčně pořídíte. Předem díky.

---

Jak to funguje? Za měsíční předplatné 99 korun dostanete každý nový text, pochopitelně celý, do své mailové schránky a získáte navíc plný přístup k dosavadní stovce publikovaných článků, ve kterých se snažím přinášet prémiový obsah. O čem jsou, o tom si nejlepší obrázek můžete udělat sami zde, přinejmenším začátky textů jsou vždy volně přístupné. Vím, že složenek a plateb máme každý spoustu, na druhou stranu za 99 korun pořídíte dnes zhruba dvě piva a ani přitom nemrknete. Takže pokud to s mými texty na měsíc zkusíte, budu rád, a když potom zůstanete předplatitelem či předplatitelkou i nadále, budu samozřejmě ještě raději.

Díky za důvěru!