Sobotní zápas v Gruzii po stránce "výkonu" a "nasazení" reprezentačního týmu českých fotbalistů nově definoval, jak vypadá absolutní dno. Před úterním pražským duelem s Ukrajinou se rýsovaly dvě možnosti: buď na tomto dně setrvat, nebo se od něj alespoň trochu odrazit.
Chválabohu, b) bylo správně. Češi v druhém utkání skupiny Ligy národů zvítězili 3:2 a do jejich hry se i díky výrazné personální obměně základní jedenáctky vrátilo to základní: Snaha porvat se na hřišti o výsledek a vydobýt si znovu ztracenou čest.
K dokonalému výkonu mělo sice české snažení ještě předaleko, nad trenérem Haškem a jeho svěřenci stáli při několika šancích soupeře všichni svatí a při Krejčího přehlédnutém penaltovém faulu v úvodu utkání navíc i skotští rozhodčí.
Upřímně řečeno, jen obtížně si dokážu představit peklo, které by se v zákulisí rozpoutalo v případě dalšího propadáku reprezentačního A-týmu.
Už takhle je v něm, tři čtvrtě roku před volební valnou hromadou, nashromážděno napětí určitě vyšší, než je v zemi standardizovaných 220 V. A viditelnou mediální dynamiku mu ještě přidává vyhrocený osobní svár mezi slávistickým šéfem Jaroslavem Tvrdíkem a předsedou asociace Petrem Fouskem.
Reprezentace je slabá tak, jak slabý je český fotbal
Nutno říct, že strahovský šéf je - pochopitelně vlastní vinou - velmi snadný cíl. Asociace pod jeho vedením víceméně přežívá, rozhodně se nerozvíjí, stejně jako fotbal v zemi, což je ten největší problém. A je kruciální otázkou, do jaké míry jde Fouskovým kritikům právě o odstranění tohoto zásadního nedostatku.
Ve velkém se ruší vesnické kluby, zájem dětí o sportování chřadne, podpora dívčího, potažmo ženského fotbalu, který po celé planetě prožívá obrovskou dynamiku, je tu stále miniaturní. V nižších soutěžích se fatálně nedostává rozhodčích, ve vyšších soutěžích pak kvalitních rozhodčích, obecně samozřejmě poctivých rozhodčích.
Na zoufalé úrovni je tu dlouhodobě systém a kvalita vzdělávání trenérů pro všechny stupně pyramidy. Mládež leckde trénují zapálení tatínkové. Patří jim za to dík, protože jinak by to nedělal nikdo. Ale vysoké kvalifikovanosti trenérů, kvalitní metodiky a funkčního organizačního systému, tedy pilířů, na kterých vyrostli ještě Nedvěd, Poborský a spol., se v patřičně širokém měřítku českému fotbalu rozhodně nedostává.
Netvrdím, že znovu vybudovat srovnatelně funkční organismus je jakkoli snadný úkol, zejména pak v situaci všeobecné podfinancovanosti českého sportu, který bohužel pro společnost představuje tu nejnižší možnou prioritu.
Ale nezaznamenal jsem, že by Petr Fousek za tři roky svého působení v pozici předsedy v těchto fundamentálních směřech vůbec nabídl českému fotbalu nějakou vizi, natož že by ji začal naplňovat.
Pokud někomu přijde, že tohle všechno s výkonností reprezentačního týmu absolutně nesouvisí, pak se hluboce mýlí. Stav reprezentace je přesnou výslednicí všeho výše jmenovaného: zúžené základny, nekvalifikované práce s mládeží či polofunkčního řetězce regionálních akademií, jež se v zastavené výstavbě zasekly někde v první třetině původně zamýšleného systému. Namísto aby asociace cílila k jeho efektivnímu vybroušení, zvažuje raději, že ho celý zruší, což je samozřejmě vždycky to nejjednodušší a nejlevnější.
Opravdu není nikterak náhodné, že oproti brücknerovské éře extrémně klesla úroveň české fotbalové špičky. Je to proto, že celkově poklesla úroveň celého českého fotbalu.
V Portugalsku žije zhruba stejný počet obyvatel jako v Česku. Ano, Portugalci mohou těžit z lepších povětrnostních podmínek nebo z jazykového i jiného propojení na Brazílii a vůbec jihoamerickou zónu. Ale je evidentní, že fotbal tam už několik dekád dělají dramaticky lépe než Češi. Lepší reprezentační týmy, než Ivan Hašek, by totiž v Portugalsku složili tři, možná čtyři. Byly by plné hráčů, kteří balon i v rychlosti ovládají přirozeněji, s mnohem lepším prvním dotykem, ve výrazně větší rychlosti. Přímá konfrontace na Euru nebo nedávno v Edenu snad byla dostatečně vypovídající.
Je skvělé, že se marketingově, potažmo z hlediska diváckého zájmu, ale i sportovně probouzí nejvyšší česká soutěž. Peníze investované v řádech stamilionů až miliard se tam nyní na několika adresách konečně efektivně propojily se sportovní kvalitou a úspěšností, přičemž platí, že se při tomto růstu zhusta uplatňují hráčské kvality i odborné trenérské know-how takříkajíc z dovozu.
Zejména kreativní typy fotbalistů nebo rychlá křídla jsou v rámci produkce české mládežnické základny výrazně nedostatkovým zbožím. Stejně jako špičkoví trenéři. A to je jeden z hlavních důvodů, proč reprezentace vybouchla na Euru, proč si musíme zvykat, že lepší fotbalisté než za Česko kopou třeba i za Gruzii - a proč ani pohled na výkonnost mladších ročníků nedává žádnou extra naději na zlepšení. Viz pro zajímavost přehled aktuálních výsledků.
V době, kdy je svým způsobem každý nucen hledět v první řadě na zájmy svého klubu, je role fotbalové asociace coby hybatele dění na všech úrovních českého fotbalu naprosto nezastupitelná. O to víc český fotbal bolí, když Strahov prostě a jednoduše nefunguje.
Své voliče Fousek zklamal a poztrácel
Nutno říct, že po Romanu Berbrovi, ale i jeho předchůdcích typu Vlastimila Košťála ap., převzal Fousek český fotbal coby spálenou zemi, obývanou lidskou silou zasaženou zhusta brutální deformací v otázce elementární morálky.
Ve volbách v roce 2021 posbíral Fousek, slibující progres a transparentnost, takřka všechny hlasy Moravy, F-evoluce a kupříkladu mj. také Slavie. A celou tuto podporu pak v dalších letech sice postupně, zato neodvratně poztrácel.
Prvním segmentem jeho elektorátu, o který přišel už v horizontu prvních týdnů ve funkci, byla F-evoluce. Od Fouska očekávala mnohem zásadnější a razantnější změny ve fungování asociace, a to včetně její ekonomické transparentnosti. Od Fouska se jí dostalo leda výsměchu.
Namísto progresivistů se Fousek začal opírat o hlasy ultrakonzervativců, chcete-li postberbrovců. Fousek sice hlásá jako svou největší zásluhu, že provedl morální očistu asociace. Ale ta se v praxi projevuje i tak extrémním způsobem, že se někdejší blízký Berbrův spolupracovník Jan Hořejší, vykázaný papírově z činnosti uvnitř asociace trestem Etické komise, nedávno bez uzardění dostavil do budovy FAČR, kde se aktivně zúčastnil losovacího aktivu ČFL a českých divizí - a nikdo mu v tom ani v nejmenším nezamezil (více zde).
V době, kdy Fousek aktivně brzdil projekt výstavbu stadionu Sparty na Strahově, neměl šéf Slavie Jaroslav Tvrdík vůči předsedovi asociace slyšitelných výhrad. Poprvé Fousek výrazně Tvrdíka naštval, když přišel s tím, že FAČR bude finančně participovat na zvýšené výtěžnosti obchodních příjmů Ligové fotbalové asociace. A podmínil tím vlastně její další působení, které nemůže existovat bez platné rámcové smlouvy s FAČR.
Jestliže tehdy vztahy Eden-Strahov ochladly, pak se v době opětovného zahájení disciplinárního řízení se Slavií Praha na půdě Etické komise FAČR rozhořel na této linii konflikt nejvyšší intenzity.
V oživené kauze Nezmar a spol. cítí Tvrdík ohrožení Slavie, potažmo sebe sama. A Fouskovi má za zlé, že její reinkarnaci, zrealizovanou pár dní před vypršením promlčecí lhůty pro červenobílý klub, na půdě asociace vůbec připustil.
Od toho momentu střílí Tvrdík po Fouskovi ostrými slovy. Nešetřil jimi ani v průběhu letošní nevolební valné hromady, kdy začal po Fouskovi vymáhat ekonomickou transparentnost asociace. A to podle plus mínus shodných not, jež se na Strahově už o několik let dříve marně pokoušela uplatnit F-evoluce.
Fousek označuje Tvrdíkovy útoky za předvolební hnojomet. Nutno ovšem konstatovat, že kdo chce Fouska "bít", ten si na něj "hůl" vždycky snadno najde. A to v opravdu nekonečné řadě argumentů, které za tři roky své naprosté pasivity na Strahově, prokládané četnými personalistickými podivnostmi a ekonomickými ústřely, Fousek pro své oponenty osobně nastřádal.
Funkcí na UEFA Fousek Čechy neokouzlil
Nelze zcela vyloučit, že za tu dobu stihl udělat i něco prospěšného. Pokud ano, nikdo o tom ale neví, protože to v tom případě Fousek není schopen odkomunikovat. Má-li vyjmenovat, co dokázal, pak donekonečna opakuje, že byl zvolen do exekutivy UEFA a že v Praze bylo díky němu finále Konferenční ligy.
To je jistě fajn, ale vysvětlit českému fotbalu, proč se má radovat z toho, že je jeho předseda členem evropské fotbalové vlády, už Fousek prostě nedokáže. Jeho představa, že si už jen z toho samotného faktu všichni sednou na zadek, se totiž nenaplňuje.
Nutno Fouskovi přičíst ke cti, že se nejrůznější komise a panely UEFA zaplnily českými zástupci v míře dříve nevídané.
Pokud má Fouskova funkce nějaký vliv na to, že například české klubové zástupce v předkolech pohárů neřežou rozhodčí, a tím pádem předseda teoreticky přispívá koeficientovému boomu, pak mu za to budiž dík. Ale to jen teoretizuju.
Působení své partnerky Dagmar Damkové v komisi rozhodčích UEFA v mínulosti s tímto pozitivním vlivem na výsledky české reprezentace a pohárových zástupců veřejně spojoval Roman Berbr. Mimochodem, zmíněná Damková, tedy manželka někdejšího českého místopředsedy FAČR, nepravomocně odsouzeného za defraudaci svazových peněz, pokračuje ve zmíněné Rosettiho komisi vesele dál. Není ovšem součástí tzv. české kvóty na UEFA.
Zpět k Fouskovi. Poté, co nabyl své evropské funkce, naplnil beze zbytku všechny své osobní ambice. A podlehl falešnému pocitu, že se před členem exekutivy UEFA budou v rámci českého fotbalu všichni plazit po břiše, oslovovat ho "vládče náš, slunce naše jasné". A že se tím pádem stane neodstřelitelným.
Zmýlil se. Vlna nespokojenosti s Fouskem na všech světových stranách a úrovních soutěží stále rostla a mohutněla.
Fouskova superslabina: personalistika
Euro 2021 sehrané v době covidu bylo natolik specifické a kvůli přeletům nákladné, že z něj asociaci zbylo po finanční stránce výrazně méně než obvykle. Na MS do Kataru se nepostoupilo. Přesto navzdory kritice sportovní rady, zintenzivněné po neúspěchu v A divizi Ligy národů, Fousek prodloužil trenérskému štábu Jaroslava Šilhavého smlouvu. A v závěru kvalifikace o Euro po ostudě v Albánii začal chvatně jednat o jejím rozvázání. Navzdory politice permanentního šetření se nechal manažerem Pešírem zatlačit k tomu, že "realizáku" na rozloučenou vyplatil o 5 milionů korun víc, ve srovnání s částkou, k níž měl vyjednávací pravomoc svěřenou mu výkonným výborem.
Sportovní radu s Vladimírem Šmicerem, Tomášem Rosickým či Zdeňkem Grygerou ignoroval předseda tak intenzivně, že kompletně rezignovala, což se Fousek snažil trapně bagatelizovat. Novou sportovní radu, dle jmen výrazně nižší svítivosti, sestavil až po mnoha měsících.
Šest měsíců na začátku svého strahovského působení sháněl sportovního (technického) ředitele asociace. Sotva se Zdeněk Psotka ujal práce, zjistil, že cokoli vymyslí, to Fouskova pravá ruka, generální sekretář Michal Valtr, seškrtá, takže Psotka z elitní pozice spěšně prchnul do druholigové Zbrojovky.
Na konci loňského roku neměl Fousek reprezentačního trenéra, manažera reprezentace, technického ředitele asociace. A vlastně ani generálního sekretáře, protože Valtr zvyklý jednat s lidmi konfrontačně, už byl pro fotbal a asociaci nadále naprosto neakceptovatelný. To byla velmi důležitá a citelná Fouskova osobní prohra.
Jako reprezentačního trenéra si Fousek, zaštítěn "pracovní skupinou", vybral Ivana Haška, o kterém i odborná veřejnost vedla dost intenzivní polemiky, vycházející z jeho trenérské praxe dlouhodobě lokalizované prakticky výhradně v arabském světě.
Funkci technického ředitele a manažera lepil Erich Brabec, který byl po ruce, uměl anglicky. A byl ochoten to dělat. Pár dní před aktuálním reprezentačním srazem se, údajně ke svému velkému údivu, dozvědě Tomáš Hübschmanl, že je reprezentačním manažerem. Při vší úctě k němu, do funkce byl dosazen, aniž by kdy nějakou takovou práci vykonával.
A hned se ocitl nejen v gruzínském pekle. Ale také v boji, ve kterém čeští reprezentanti bojovali mnohem statečněji než v Tbilisi. A to v boji o navýšení prémií za Ligu národů. Vymohli si na Fouskovi pětimilionové navýšení budgetu jak v případě triumfu ve skupině, tak i druhého místa. Tu první variantu, nově 25 milionů korun, by ještě pokryl bonus od UEFA, ale 15 milionů v případě postupu do Ligy národů divize A přes baráž by musela asociace nějak uhradit ze svého, ber kde ber.
Když se v Gruzii po příšerném výkonu prohrálo, vytvořila se ideální platforma k tomu, aby Fouskovi oponenti, mezi nimi pochopitelně i Jaroslav Tvrdík, umyli Fouskovi brutálně hlavu na pondělním jednání ligového výboru.
Na přetřes se dostala Fouskova marnotratnost, personální politika a velmi znepokojivý stav A-týmu i výběru do 21 let.
Co provede s reprezentacemi? Patrně (skoro) nic
Jakkoli se A-tým po šesti změnách v základní sestavě proti Ukrajině díky dravcům Šulcovi, Červovi a spol. jakžtakž rehabilitoval, Suchopárkova "lvíčata", trápící se už předtím v Litvě, utržila v Dánsku debakl 0:5. A na šampionát, který se napřesrok hraje na Slovensku, už se může dostat spíš menším zázrakem. Musela by vyhrát ve Walesu a s Litvou, mít štěstí na souběh dalších výsledků a pak uspět v baráži. To, co předvedla v září, k optimismu nikoho moc neopravňuje. Tedy kromě trenéra Suchopárka, který prohlásil, že svému týmu nadále věří.
Je otázkou, do jaké míry mu bude věřit výkonný výbor FAČR, který se sejde příští týden. A nejen jemu, i Ivanu Haškovi.
Předseda Petr Fousek, jak je jeho zvykem, k tomu žádné stanovisko veřejně nezaujal. Z jeho vyjádření pro ČT šlo vytušit, že navrhne maximálně nějaké úpravy v Haškově realizačním týmu.
Očekávám, že Haška nechá absolvovat celou Ligu národů. A Suchopárka pak i zbytek kvalifikace U21. Případné problémy pak zase začne řešit až v zimě. Jako loni
Sebere z trhu, co na něm zrovna bude volného, v tuto chvíli to vypadá na Martina Svědíka jako alternativu k áčku a Davida Holoubka k jedenadvacítce. A pojede se dál.
**
V další, placené části tohoto textu nabídnu své odpovědi na otázky:
Proč Tvrdík a spol. tlačí na Fouska, aby oznámil záměr znovu (ne)kandidovat co nejdříve?
Na co Fousek čeká? A proč má dobrý důvod nevyjádřit se před 24. zářím?
Proč se výhružka listopadovou mimořádnou valnou hromadou jeví jako nesmysl?
V čem by se případná předsednická kandidatura Karla Poborského v roce 2025 velmi výrazně lišila do té neúspěšné v roce 2021?
+ Kdo může za to, že Václava Černého rozzlobila ukrajinská záplava v Edenu?
Vysoudí český fotbal na Berbrovi miliony? Co Slavii hrozí v kauze Nezmar? Proč je Česko baštou match-fixingu? A co bude se Strahovem či s agenty bez licence?
Lákají vás tajemství sportovního zákulisí? Pak by vás projekt Je to kulatý mohl (a měl) zajímat. Pro přehled nabízím několik textů z poslední doby:
Jaký další vývoj lze očekávat v soudních kauzách Miroslava Pelty a Romana Berbra?
Proč česká firma 11Hacks, která se zaměřovala na datovou analýzu, na trhu končí?
Co dělal potrestaný Hořejší na losu ČFL a proč předseda Fousek skandálně podržel SK Zápy?
Jak může Slavii teoreticky pomoci rozsudek v kauze Vaňkát?
Agent Spahič odmítá, že by se podílel na match-fixingu. Kdo podle něj zmanipuloval pohár se Slavií?
Jak by mohl tenisový svaz vyřešit dluhy, do kterého jej uvrhla aféra kolem Ivo Kaderky?
Co Petru Fouskovi prozradila valná hromada o jeho perspektivách ve funkci předsedy FAČR?
Kolik milionů chce fotbalová asociace, lépe řečeno její "dceřinka" STES, vysoudit na Romanu Berbrovi?
Co obsahují odposlechy, které dostaly do problémů Jana Nezmara a Slavii? Co klubu hrozí?
A proč Slavia vystartovala s útokem na Etickou komisi?
Co se skrývalo za neodeslaným konceptem žádosti ke svolání mimořádné valné hromady a volbě nového předsedy FAČR?
Proč se uskutečnilo rozdělení Sport Investu na dvě firmy?
Proč dozorčí rada STES rozcupovala smlouvu, kterou se Sport Investem podepsal předseda Fousek?
Proč jsou největšími světovými baštami match-fixingu Brazílie, Česko a FIlipíny? Ve kterých sportech se podvádí nejvíc?
Kauza "Rošičák" aneb Jak hodlá Fotbalová asociace ČR naložit se svým strahovským majetkem oceňovaným na miliardu?
Kteří hráčští agenti nezvládli test FIFA a co to pro ně znamená?
A to jsem jen vybral některé texty, jejich kompletní výpis najdete zde. Pokud vás témata zajímají, budu samozřejmě rád, když si předplatné za 99 korun měsíčně pořídíte. Předem díky.
---
Jak to funguje? Za měsíční předplatné 99 korun dostanete každý nový text, pochopitelně celý, do své mailové schránky a získáte navíc plný přístup k dosavadním zhruba 150 publikovaným článků, ve kterých se snažím přinášet prémiový obsah. O čem jsou, o tom si nejlepší obrázek můžete udělat sami zde, přinejmenším začátky textů jsou vždy volně přístupné. Vím, že složenek a plateb máme každý spoustu, na druhou stranu za 99 korun pořídíte dnes zhruba dvě piva a ani přitom nemrknete. Takže pokud to s mými texty na měsíc zkusíte, budu rád, a když potom zůstanete předplatitelem či předplatitelkou i nadále, budu samozřejmě ještě raději.
Díky za důvěru!
A teď zase rychle zpátky za Petrem Fouskem a k otázkám předvolebního kvasu ve Fotbalové asociaci ČR:
Obsah pro předplatitele
Tento článek je pouze pro předplatitele.
Chcete číst dál a mít přístup k dalším příspěvkům této publikace?
Předplatit od 99 Kč
