Olympijské turnaje ve fotbale, v kategorii mužů i žen, dospěly už na probíhajících OH v Paříži ve Francii do své čtvrtfinálové fáze.
Domácí fanoušci věří v úspěch francouzského týmu, který vede Thierry Henry a v útoku mu pomáhá mj. Alexandre Lacazette. Velké podpoře se v hledišti těší marocký výběr, za který nastupuje i Achraf Hakimi. A fanouškům fotbalu není třeba složitě představovat ani trenéra argentinského výběru Javiera Mascherana, který s sebou na turnaj přivezl třeba Juliana Alvareze.
Pro většinu účastníků turnaje ale platí, že jde spíš o hvězdy budoucnosti. Aktuální klíč k tvorbě týmů totiž připouští start nejlepších hráčů do 23 let, které lze doplnit 3 hráči staršími.
FIFA nemá zájem na tom, aby pod pěti kruhy startovali nejlepší hráči planety. Chrání si tak výlučnost svého mistrovství světa. A proto v průběhu let uplatňuje směrem k olympijskému turnaji různé restrikce.
Mnozí se dnes nechápavě diví, proč se vůbec takový turnaj pod pěti kruhy koná, když na něm na rozdíl od ostatních sportů a disciplín neschází absolutní elita.
Ani Jordan, Indurain či Gretzky na OH nesměli
Jenže takový stav věcí byl po desítky let na OH charakteristický i pro mnohé další sporty. Na olympijských hrách totiž směli startovat jen amatéři (nebo tzv. amatéři), zatímco profesionálním sportovcům, u nichž byla jejich sportovní činnost jejich živobytím, byly dveře na OH zavřeny.
Na amatérské a profesionální byly po léta rozděleny např. cyklistické pelotony nebo třeba soutěže boxerů. Podobné to bylo v baseballu a mnoha dalších sportech.
Za podezření z profesionalismu neváhali fanatici z MOV perzekuovat famózní atlety Jima Thorpa, Paava Nurmiho a mnohé další.
Ledy v tomto ohledu začaly pukat hlavně před OH 1992 v Barceloně. Na nich se objevil slavný Dream Team amerických supermanů z NBA v čele s Michaelem Jordanem a "Magicem" Johnsonem. Časovku cyklistů zase vyhrál Miguel Indurain, v té době král Tour de France atp.
Tento trend, který pustil ty nejlepší, bez rozdílu možností výdělku za jejich sportovní činnost, do soutěží pod pěti kruhy, se na zimních Hrách projevil i v roce 1998 v Naganu, kde se uskutečnil hokejový turnaj století, na kterém nastoupili i hráči z NHL v čele s Gretzkym, Fjodorovem a dalšími velikány. Jak víme, všichni jmenovaní se tehdy museli sklonit před aktuální formou Dominika Haška a českého výběru, který v Japonsku získal to nejcennější zlato, jaké kdy hokejisti do Prahy přivezli.
Tři finále, jen dva kovy
Když se vrátíme zpátky k olympijskému fotbalu, můžeme na tomto místě konstatovat pozoruhodný fakt. A sice, že se československý tým na OH ocitnul hned 3x v historii ve finálovém utkání fotbalového turnaje. Ale jeho bilance činí toliko zisk 1 zlata z OH v Moskvě 1980 a 1 stříbra z OH 1964 v Tokiu.
V Antverpách 1920 totiž kapitán Karel Pešek-Káďa rozhodl, že tým z finálového utkání proti Belgii odstoupí. A to na protest proti způsobu, jímž rozhodčí John Lewis řídil. A také proti agresivním, nepřátelským náladám v hledišti. Načež se direktoriát turnaje rozhodl vzpurný tým ze soutěže vyloučit.
Možná nezaškodí připomenout si v krátkosti, jak to s fotbalem na OH vypadalo v časech, jež i této dávné kontroverzi předcházely.
V programu prvních novodobých OH v roce 1896 v Aténách fotbal scházel. Nicméně historici se nemohou shodnout, zda se v průběhu akce nějaká neoficiální fotbalová utkání přeci jen neuskutečnila.
V letech 1900 v Paříži a 1904 v St. Louis startovaly na OH ve skutečnosti klubové týmy. Na první zmíněné akci zvítězil britský Upton Park, o 4 roky později kanadský Galt FC.
Jakkoli se to někomu může zdát bizarní, jsou zlaté úspěchy amatérského výběru z let 1908 a 1912 největšími úspěchy britského, potažmo anglického fotbalu až do titulu mistra světa v roce 1966.
Neochota stavět britský výběr, který by v očích FIFA mohl zpochybnit výlučnost skotské, velšské a severoirské asociace, byla ostatně dalším specifikem, který v průběhu let také ovlivnil složení olympijských fotbalových turnajů.
Nicméně v roce 1920 na OH v Antverpách byl ještě tým Velké Británie hlavním favoritem soutěže. V prvním kole ho však senzačně vyřadili Norové.
Neradovali se ovšem dlouho. Tým Československa, který předtím do turnaje vstoupil výhrou 7:0 nad Jugoslávií, zvládl i duel s Norskem v poměru 4:0. Následovala semifinálová výhra 4:1 nad Francií. A pak už nešťastné finále.
Z Pershingovy olympiády do Antverp
Sedmi góly se na turnaji blýskl sparťan Antonín Janda-Očko, čtyři přidal Jan Vaník, který před válkou také válel v dresu Sparty, ale poté, co se z fronty vrátil s prostřelenou rukou, dres změnil. A rozzářil se opět v dresu Slavie.
Oba jmenovaní oblékli reprezentační dres už o rok dříve, na tzv. Pershingově olympiádě, která se v Paříži konala na oslavu vítězství vojsk Dohody v 1. světové válce.
O tom, jakou silou v té době fotbal v nově vzniklé republice disponoval, svědčí fakt, že čs. výběr vedený skotským trenérem pražské Slavie Johny Maddenem právě na Pershingově olympiádě slavně zvítězil, když ve finále porazil i domácí Francii.
A velmi podobně složený tým, mezi jehož hvězdy kromě Jandy-Očka či Vaníka patřili bezesporu i Václav Pilát nebo kapitán Karel Pešek, řečený Káďa, startoval i na OH 1920 v Antverpách, kde se také bez ztráty kytičky prokousal až do finále proti domácí Belgii. Jenže v něm odehrál jen 38 minut.
Za vyloučeným Steinerem odešli z trávníku všichni
Podle dobových zpráv byl stadion pro 35 000 diváků naplněn k prasknutí, odhaduje se, že se na něj vměstnalo 50 000 lidí a mnozí ještě zůstali venku před branami. Prakticky všichni přítomní samozřejmě fandili domácímu belgickému týmu.
Anglický sudí John Lewis, kterému v té době bylo 65 let, nařídil už v 6. minutě penaltu pro domácí za hru rukou. Nijak přitom nedbal protestů druhé strany, že ruce předcházel přehlédnutý belgický faul na brankáře Rudolfa Klapku. Belgie šla z penalty do vedení a ve 30. minutě svůj náskok zvýšila na 2:0. Utkání provázela řada ostrých zákroků a i belgický dobový tisk přiznává, že sudí duel příliš nezvládal.
Když ve 39. minutě sudí Lewis vyloučil Karla Steinera za napadení protihráče, sebral se český kapitán Karel Pešek-Káďa a následoval Steinera ze hřiště. Za ním se následně vydali i zbývající hráči čs. týmu.
Utkání bylo ukončeno a na hřiště vtrhli belgičtí fanoušci.
Československá výprava požadovala opakování duelu, namísto toho byl čs. tým z turnaje vyloučen.
Zlato získala Belgie, o další medaile sehráli speciální turnaj vyřazení čtvrtfinalisté s Nizozemskem, které v semifinále vypadlo s Belgií.
Z Německa odcestoval na truc tým Peru
Následující dva olympijské turnaje vyhrála Uruguay, což byla předzvěst jejich triumfu na prvním MS 1930 právě v Uruguayi.
FIFA dala jasnou prioritu svému turnaji, fotbal už na konkurenčních OH nadále nechtěla, a tak se v Los Angeles v roce 1932 olympijský turnaj nehrál.
V roce 1936 se ovšem vrátil, a to z poměrně prozaického důvodu. Velký fanouškovský zájem o fotbalový turnaj znamenal solidní příjem z prodeje vstupenek. I tento turnaj, který se konal v nacistickém Německu, přinesl skandál, když si Peru připsalo sporné vítězství nad Rakouskem a duel předčasně ukončila invaze fanoušků na hřiště. Rakušani uspěli u FIFA s návrhem utkání zopakovat. Tým Peru se ovšem nakvašeně sebral a dějiště OH bez sehrání opakovaného utkání opustil.
Jak vidno, v historii olympijského turnaje není nouze o příběhy vzdáleně podobné tomu letošnímu, kdy se utkání mezi Argentinou a Marokem v St.Etienne takřka dvě hodiny po přerušení dohrávalo bez diváků, poté, co VAR zrušil platnost vyrovnávacího gólu Argentiny.
"Amatéři" ze socialistického bloku měli výhodu
V letech 1948-1980 dominovaly olympijskému turnaji ve fobale "falešní amatéři" ze Sovětského svazu nebo zemí socialistického bloku. Zatímo z ostatních zemí přijížděli opravdu ryzí amatéři, kteří se doma neúčastnili profesionálních lig, v socialismu byli papírově amatéry úplně všichni, ačkoli se v řadě případů ničemu jinému, než sportování, reálně nevěnovali.
Z toho vyplynula tato až takřka neuvěřitelná bilance: v letech 1948-1980 získaly socialistické země 23 z 28 medailí, které se rozdělovaly.
Československo se na tom podílelo stříbrem z OH 1964 v Tokiu a zlatem z OH 1980 v Moskvě. Pro zajímavost, na turnaji startovalo 6 členů kádru, který jen o pár týdnů dříve získal bronz na ME 1980 v Itálii.
V roce 1984 byla v jednáních mezi FIFA a MOV pozměněna pravidla. Na OH směly startovat nejsilnější týmy ze všech kontinentů mimo Evropu a Jižní Ameriku. Pro tyto dva nejsilnější kontinenty platilo, že jejich zástupci nesmí nasadit hráče, kteří startovali v kvalifikaci nebo na závěrečném turnaji MS. Posléze došlo k úpravě, že připuštěni byli i fotbalisté, kteří v boji o MS zaznamenali nejvýše 1 start a při něm méně než 90 minut na hřišti.
Od roku 1992 pak platí současný status quo: OH se mohou účastnit týmy do 23 let, které se kvalifikují z kontinentálních šampionátů příslušných věkových kategorií. A doplnit je smějí nejvýše 3 starší hráči.
Zároveň platí, že olympijský turnaj není součástí kalendáře FIFA, to znamená, že kluby nejsou povinny své hráče na tento turnaj uvolnit.
To vedlo mj. k velkým problémům při sestavování českého výběru pro OH 2000. Po rozpadu federace šlo o první a zatím také poslední vystoupení tuzemských fotbalistů pod pěti kruhy. A ani pod taktovkou Karla Brücknera to tehdy nedopadlo úplně dobře. Ale o tom třeba zase až někdy jindy.
Každopádně platí, že v dávnější i méně dávné minulosti startovaly na olympijském turnaji i superhvězdy světového fotbalu včetně Lionela Messiho či Neymara.
Málokdo už dnes ví, že třeba Romário byl nejlepším střelcem olympijského turnaje OH 1988 v Soulu, ve finále ale tehdy vyhrál SSSR. Ostatně pro Brazílii byly dlouholeté neúspěchy pod pěti kruhy národním traumatem, prolomeným až na hrách 2016 v Riu. O pět let později v Tokiu se sice brazilské zlato opakovalo. Ale do Francie se na právě aktuální turnaj "kanárci" vůbec nedostali.
Na rozdíl od ženské části turnaje, kde po dvou neúspěšných finálovách účastech budou chtít Brazilky také získat své první zlato. Ve čtvrtinále jim v cestě stojí domácí Francouzky.
Vysoudí český fotbal na Berbrovi miliony? Co Slavii hrozí v kauze Nezmar? Proč je Česko baštou match-fixingu? A co bude se Strahovem či s agenty bez licence?
Lákají vás tajemství sportovního zákulisí? Pak by vás projekt Je to kulatý mohl (a měl) zajímat. Pro přehled nabízím několik textů z poslední doby:
Proč česká firma 11Hacks, která se zaměřovala na datovou analýzu, na trhu končí?
Co dělal potrestaný Hořejší na losu ČFL a proč předseda Fousek skandálně podržel SK Zápy?
Jak může Slavii teoreticky pomoci rozsudek v kauze Vaňkát?
Agent Spahič odmítá, že by se podílel na match-fixingu. Kdo podle něj zmanipuloval pohár se Slavií?
Jak by mohl tenisový svaz vyřešit dluhy, do kterého jej uvrhla aféra kolem Ivo Kaderky?
Co Petru Fouskovi prozradila valná hromada o jeho perspektivách ve funkci předsedy FAČR
Kolik milionů chce fotbalová asociace, lépe řečeno její "dceřinka" STES, vysoudit na Romanu Berbrovi?
Co obsahují odposlechy, které dostaly do problémů Jana Nezmara a Slavii? Co klubu hrozí?
A proč Slavia vystartovala s útokem na Etickou komisi?
Co se skrývalo za neodeslaným konceptem žádosti ke svolání mimořádné valné hromady a volbě nového předsedy FAČR?
Proč se chystá rozdělení Sport Investu na dvě firmy?
Jaké speciální "vychytávky" nabídne návrh nových stanov Fotbalové asociace ČR?
Kdo zazářil v I. kole tendru, hledajícím titulárního sponzora fotbalové ligy?
Proč dozorčí rada STES rozcupovala smlouvu, kterou se Sport Investem podepsal předseda Fousek?
Proč jsou největšími světovými baštami match-fixingu Brazílie, Česko a FIlipíny? Ve kterých sportech se podvádí nejvíc?
Kauza "Rošičák" aneb Jak hodlá Fotbalová asociace ČR naložit se svým strahovským majetkem oceňovaným na miliardu?
Kteří hráčští agenti nezvládli test FIFA a co to pro ně znamená?
A to jsem jen vybral některé texty, jejich kompletní výpis najdete zde. Pokud vás témata zajímají, budu samozřejmě rád, když si předplatné za 99 korun měsíčně pořídíte. Předem díky.
---
Jak to funguje? Za měsíční předplatné 99 korun dostanete každý nový text, pochopitelně celý, do své mailové schránky a získáte navíc plný přístup k dosavadní stovce publikovaných článků, ve kterých se snažím přinášet prémiový obsah. O čem jsou, o tom si nejlepší obrázek můžete udělat sami zde, přinejmenším začátky textů jsou vždy volně přístupné. Vím, že složenek a plateb máme každý spoustu, na druhou stranu za 99 korun pořídíte dnes zhruba dvě piva a ani přitom nemrknete. Takže pokud to s mými texty na měsíc zkusíte, budu rád, a když potom zůstanete předplatitelem či předplatitelkou i nadále, budu samozřejmě ještě raději.
Díky za důvěru!
Obsah pro předplatitele
Tento článek je pouze pro předplatitele.
Chcete číst dál a mít přístup k dalším příspěvkům této publikace?
Předplatit od 99 Kč