Co se týče školního tělocviku, vzpomněl bych si samozřejmě i na stinnější stránky, jako když nás třeba učitel Roubíček nutil pobíhat kolem potoka Stebenky, zrovna když nad námi pršelo z radioaktivního mraku z Černobylu, anebo třeba když vyučujícímu jménem Těthal přišlo ohromně vtipné, když mi při basketbalu balon sejmul a sešrotoval brýle, ale v zásadě po těch pár školních let obvykle platilo, že tělocvik je rekreační zóna a rozhodně to lepší z dlouhého školního týdne.
Já jsem třeba z nedostatku pohybu a přemíry špatné stravy ztloustnul až někdy po třicítce. Moje chyba, fajn, ale to teď nechme být. Věřte, nevěřte, po dobu školních let jsem s nadbytečnými kilogramy doopravdy problém neměl.
Dnešní děti je ale mají. Ve věku 5-17 let trpí už obezitou 27 procent z nich. V tomhle parametru je na tom Česká republika nejhůř ve světě. A z toho všeho vychází predikce, že do roku 2030, což je za chvíli, může být v Česku obézní až 35 procent populace.
Že se pak snáz ztratím v davu, pokud budu ještě naživu, se sice může jevit jako relativní výhoda, ve skutečnosti na tom ale nic moc vtipného není.
Mami, napiš mi na tělák omluvenku!
"Obezita znamená vysokou hladinu cholestrerolu a mastných kyselin, následně přichází vysoký krevní tlak, cukrovka a infarkt myokardu," konstatuje logickou linii příčin a následků známý český kardiochirurg Jan Pirk.
Problém je v tom, že si dnešní děti ponesou tuhle zátěž do celého svého života. Mimo jiné i proto, že tělocvik ve škole patří mezi jejich absolutně nejméně oblíbené předměty.
To je dost diametrální změna od mých školních let. Co je jiné? Děti? Rodiče? Učitelé? Možnosti ke sportování? Ode všeho kousek. Především ale celková situace.
Z venkova se celé rodiny přemisťují do měst. Rodiče pracují spoustu hodin. Děti víc lákají hry u počítače než na hřišti s kamarády, se kterými si raději chatují, než aby se s nimi normálně bavily, natož šly za barák zakopat s míčem. Učitelky na prvním stupni škol umí spoustu věcí, hrát na zobcovou flétnu nebo pěstovat hrách za oknem, ale o tělesné výchově se na fakultách moc nedozvědí. Děti jsou vzhledem k nedostatku pohybových aktivit v průměru ještě neohrabanější, než kdysi já, což už je co říct. A tak při tělocviku hrozí zranění pomalu i při kotrmelci. Když se dítěti cokoli drobného stane, vystartují na učitelku nepříčetní rodiče a pojišťovny a inspekce.... A tak děti o hodinách tělesné výchovy upažují levou a pravou ruku, pochodují kolem tělocvičny, případně kolem ní běží. A strašně se nudí. "Tělák je pruda, mami, napiš mi omluvenku..." Možná to znáte z vlastní zkušenosti.
S tímhle neveselým stavem věcí se pokouší něco udělat projekt Trrenéři ve škole. Myšlenka vznikla v roce 2018, reálně se program o rok později rozeběhl na Praze 6. A na podzim už by měl pokrývat 260 škol v mnoha regionech, zasáhnout by měl 50 000 dětí na prvním stupni základních škol. A angažovat by se v něm mělo už 400 trenérů z několika desítek sportovních odvětví.
"Když jsem o té myšlence poprvé slyšel, hned jsem si řekl: Jo, pojďme do toho," říká Jiří Růžička, dnes senátor, tehdy v začátcích projektu zastupitel na Praze 6. A po dlouhá léta ředitel gymnázia Jana Keplera na pražském Pohořelci. "Tělocvičen a další infrastruktury vzniklo v posledních letech spousta, školy to vybavení mají, ale když děti nebaví používat je, tak je to k ničemu," říká Růžička.
"V politice, ať už na kterékoli úrovni obvykle platí, že ať uděláte cokoli, vždycky se najde někdo, kdo se vůči nějakému vašemu kroku nebo rozhodnutí vymezí. Tohle byla snad jediná výjimka. Vůči Trenérům ve škole neřekl za ty roky nikdo nikde jediného křivého slova. A když jsem pár těch hodin navštívil, nedivím se. Ty děti to evidentně bavilo," říká Růžička.
"Já viděl hodinu s házenkářským trenérem. Už jenom rozcvička, při které každé dítě dostalo balon a mohlo se v pár minutách vybláznit, jak chtělo, vrátila těm dětem jiskru do očí. Najednou byl v té tělocvičně úplně jiný náboj, než kdybyste po těch dětech chtěli, aby se vyrovnaly do čtyřstupů na vzdálenost lokte, jako se to obvykle dělá," přizvukuje docent Pirk.
S trenérem v tandemu
Myšlenka projektu spočívá v tom, že učitelkám na prvním stupni pomůžou v tzv. tandemové výuce licencovaní trenéři. Fotbalu, basketbalu, házené, juda, tance, kanoisti, šermu... I podle možností v konkrétním regionu už se do projektu zapojili trenéři z neuvěřitelných 39 druhů sportu.
Tam, kde dojde k dohodě s municipalitou, dostanou školy od trenérů celoroční servis. Ze dvou hodin tělocviku týdně běží jedna klasicky podle osnov s paní učitelkou. A druhá s trenérem a paní učitelkou v tandemu. "Po pět týdnů trvá blok vždy s jedním trenérem, pak ho vystřídá jiný z jiného odvětví. Klademe důraz na to, aby nescházela gymnastika, jeden úpolový sport a rytmika," říká Ondřej Lípa, jeden z členů vedení projektu.
Jeho hlavním metodikem je Antonín Barák starší, otec fotbalového reprezentanta a hráče Fiorentiny. "Sport v tomto věku pomáhá dětem správným způsobem rozvíjet mozek. Vede je k sebepoznání, sebehodnocení, ale i k uvědomění si role v kolektivu. Pomáhá formovat lídry, kteří naší společnosti začínají scházet."
Že děti projekt Trenéři ve škole berou, lze vyhodnotit na jednom zajímavém parametru. Tam kde projekt běží, omluvenky z tělocviku prakticky vymizely.
A to všechno probíhá v realizační fázi velmi levně. "Objednavatele, což je obvykle obec nebo městská část, přijde projekt Trenéři ve škole za jeden školní rok v přepočtu na jednu třídu na 25 000 korun," říká Lípa.
Průběžně probíhá doškolování trenérů a další činnosti, na které je zapotřebí "centrála". Její provoz přijde ročně na nižší jednotky milionů korun hrazených z komerčních zdrojů. Tady hraje klíčovou roli firma Accolade vedená Milanem Kratinou. „Pro každou zemi jsou klíčem k úspěchu zdraví, spokojení a vzdělaní lidé a s tím sport přímo souvisí. Věříme, že podporou Trenérů ve škole můžeme přispět ke zdravější, a ještě cílevědomější populaci v České republice. Pro mě je tento projekt osobní záležitostí. Je tu vidět unikátní odbornost a zapálení, které ze všech, kteří jsou do něj zapojeni, vyzařuje,“ říká mladý muž, který vydělává na trhu s nemovitostmi.
Kratina, Barák a Lípa se spolu zároveň potkávají i v projektu F-evoluce, který si kladl a klade za cíl ozdravení atmosféry uvnitř českého fotbalu.
Projekt Trrenéři ve školách už se na Slovensku stal součástí národního programu zaštítěného státem, za svůj si ho tam vzal někdejší vládní zmocněnec pro mládež a Sport Karol Kučera, někdejší daviscupový reprezentant.
V Česku běží popsaným způsobem, další regiony, kde se rozjede, přibudou v novém školním roce. Mnohem víc se o něm zájemci dozvědí na webovkách projektu nebo na youtubovém kanálu.
Co Slavii hrozí v kauze Nezmar? Proč je Česko baštou match-fixingu? V čem lítá tenisový boss Kaderka? A co bude se Strahovem, s Peltou či s agenty bez licence?
Lákají vás tajemství sportovního zákulisí? Pak by vás projekt Je to kulatý mohl (a měl) zajímat. Pro přehled nabízím několik textů z poslední doby:
Co obsahují odposlechy, které dostaly do problémů Jana Nezmara a Slavii? Co klubu hrozí?
A proč Slavia vystartovala s útokem na Etickou komisi?
Co se skrývalo za neodeslaným konceptem žádosti ke svolání mimořádné valné hromady a volbě nového předsedy FAČR?
Proč se chystá rozdělení Sport Investu na dvě firmy?
Jaké speciální "vychytávky" nabídne návrh nových stanov Fotbalové asociace ČR?
Kdo zazářil v I. kole tendru, hledajícím titulárního sponzora fotbalové ligy?
Proč dozorčí rada STES rozcupovala smlouvu, kterou se Sport Investem podepsal předseda Fousek?
Jaké změny čekají v příštích sezonách Mol Cup?
Proč jsou největšími světovými baštami match-fixingu Brazílie, Česko a FIlipíny? Ve kterých sportech se podvádí nejvíc?
Proč policie po zatčení Iva Kaderky na tenisovém svazu udeřila i na lyžaře a proč vyslýchala bývalého šéfa NSA Neussera?
Kauza "Rošičák" aneb Jak hodlá Fotbalová asociace ČR naložit se svým strahovským majetkem oceňovaným na miliardu?
Jaké pravomoci by měl mít nově nejmocnější muž v rámci Ligové fotbalové asociace?
Proč je Jude, Slavie antisemitský pokřik, i když si to někteří nemyslí?
Co vedlo Sportovní radu FAČR se Šmicerem, Rosickým či Grygerou k ráznému odchodu ze Strahova?
Jaké šance dává českým fotbalovým mistrům vylepšený pohárový koeficient v kombinaci s novými regulemi Champions League?
Kdy se Miroslav Pelta může dočkat odvolacího soudu a na co z hlediska dalších průtahů ve své kauze spoléhá?
Kteří hráčští agenti nezvládli test FIFA a co to pro ně znamená?
A to jsem jen vybral některé texty, jejich kompletní výpis najdete zde. Pokud vás témata zajímají, budu samozřejmě rád, když si předplatné za 99 korun měsíčně pořídíte. Předem díky!
---
Jak to funguje? Za měsíční předplatné 99 korun dostanete každý nový text, pochopitelně celý, do své mailové schránky a získáte navíc plný přístup k dosavadní stovce publikovaných článků, ve kterých se snažím přinášet prémiový obsah. O čem jsou, o tom si nejlepší obrázek můžete udělat sami zde, přinejmenším začátky textů jsou vždy volně přístupné. Vím, že složenek a plateb máme každý spoustu, na druhou stranu za 99 korun pořídíte dnes zhruba dvě piva a ani přitom nemrknete. Takže pokud to s mými texty na měsíc zkusíte, budu rád, a když potom zůstanete předplatitelem či předplatitelkou i nadále, budu samozřejmě ještě raději.
Díky za důvěru!
Obsah pro předplatitele
Tento článek je pouze pro předplatitele.
Chcete číst dál a mít přístup k dalším příspěvkům této publikace?
Předplatit od 99 Kč
